Přidat odpověď

Ahoj,

mám holky a kluci velké trápení a chci se o tom s váma podělit.

Mám velké starosti s péči o moji mamku. Já bydlím v čechách a moje mamka 300km od nás na moravě na vesnici. Odstěhovala jsem se před 15 lety do čech a v tu dobu byla mamka mladá (bylo jí 49 let), bydlela s mým bratrem - v tu dobu dítětem. Nyní bydlí moje mamka přes týden sama, bydlí s bratrem, kterému je 28, ale ten jezdí často za prací mimo. Brácha je sám, nemá přítelkyni a ani se nechystá, že by si nějakou našel, je tak trochu podivín . Kromě toho mám ještě bráchu, který bydlí 12 km od mamky, má manželku, velké děti, ale taky jezdí posledních 2 roky za prací mimo bydliště. Moje mamka moje bratry miluje, jenže oni na ni bohužel dost kašlou a to vzhledem k tomu, že se o ni nemá jinak kdo jiný postarat je dost šílená situace. Hlavně pro mě, protože mě to moc trápí. Já mám dvě školkové děti, chodím do práce na plný úvazek, nic jiného jsem nesehnala. Můj syn je vážně nemocný a to pro nás znamená zvýšenou zdravotní péči a časté kontroly u lékařů.

A bohužel stalo se to čeho jsem se podvědomně bála - moje mamka vážně onemocněla a potřebuje, aby jí někdo pomáhal, aby je doprovázel k doktorovi při odborném vyšetření, aby jí byl psychickou oporou, pomáhal jí doma. A to moji bráchové neumí a ani žena jednoho z nich. Moje mamka je teda dost komplikovaná osoba a snachu svým vyčítavým způsobem vyjádřování velmi brzo odradila od vřelejších a častějších kontaktů, takže se vidí hodně málo, snacha má dospělé děti. Nemá ani kamarádky, ani žádnou blízkou příbuznou v rodině na kterou by se mohla spolehnout. Má teda sestru, ale ta je taky vážně nemocná, nicméně vzájemně se trochu podporují, ikdyž to bylo dříve vždycky opačně - moje mamka byla oporou pro tu její sestru. Moje mamka mi začala vyčítat, že se o ni nestarám, chce abych s ní jezdila po doktorech, abych jí všechno domluvila atd. Kdykoliv spolu mluvíme, tak slyším, že já jsem DCERA a pro se o ni musím já postarat. K tomu asi taky vedla moje bratry, protože mamce nic doma nepomůžou, přestože je vážně nemocná, tak si uklízí sama. I ten brat co s ní bydlí jenom sedí doma na zadku, ale není zvyklí pomáhat natož aby mamce třeba něco jednoduchého uvařil. Ale co je hlavní, mamka to po něm nikdy nechtěla a ani teď nechce, on chodí přece unavený z práce a proč by on musel.

A co já mám teď dělat? Nevím, jak jí mám na dálku pomoct. Jak se mám o ni starat, když mám moře starostí s tím, jak zvládnout moje dítě? Být bez práce nemůžu, manžel nás neuživí a nynější práci jsou docela dlouho hledala. Nevím jak se o mamku která je od nás daleko starat. Snažila jsem se mluvit s mými bratry, ale ty jsou ke mně i k mamce chladní, nemohou mi odpustit, že jsem se odstěhovala a že jsem dosáhla dobrého vzdělání narozdíl od nich. Jediné co mě napadá je nabídnout jim peníze, když by se o mamku starali více než dosud, ale mám obavu, že tohle taky není řešení, vidím u nich neochotu a pohodlnost a asi toto pro ně není argument. Navíc nemám nadprůměrný příjem, ale jakžtakž vyjdeme s vlastními náklady, ale i tak bych něco dát mohla. Když jsem zkoušela s nimi mluvit po telefonu, tak mi vždykcy jenom něco odseknout ve smyslu, že se mám starat sama.
Bydlím v čechách v malém bytě, takže si tam vzít mamku by bylo hodně komplikované, ale je to jediná možnost, která mě napadá.

Kamarádka mi říká, že je to od mamky nefér, že po mě požaduje doprovod po doktorech, když jsem v situaci jaké jsem. Nevíte o nějaké možnosti, jak jí zprostředkovaně domluvit doprovod po kontrolních vyšetřeních u specialisty? Jak jí na dálku pomoct? Jak se z toho nezbláznit? Je to ironie osudu - moje mamka na mě byla vždycky chladná a vždy upřednostňovala moje bratry, bylo mi to jako dítěti moc líto, a teď oni na ni kašlou a já se trápím, že nevím, jak jí pomoct, jak je donutit aby jí byli více ku pomoci.

Jestli jste dočetli až sem, tak mi zkuste napsat jestli jste nebyl někdo ve stejné situaci nebo neznáte někoho kdo to měl takto jako já. A jestli nemáte nějaké tipy, jak na dálku mamce pomoct. A taky nápad jak se ze situace nezbláznit, protože z toho mám pěkné nervy, zdá se mi to tak bezvýchodná situace...

Děkuju moc všem co něco napíší.