Přidat názor k článku Vysněná holčička v pětatřiceti!

Vidíš, Lido, já jsem babičku a dědečka nejen měla, ale částečně mě i vychovali. Rodiče nás kvůli kariéře na několik let doslova odložili a když nás převezli do Prahy, byla to jedna velká hrůza. Já jsem se alespoň školou nějak protloukala (ačkoli pobyt na psychiatrii mě taky neminul), ale brácha začal propadat. Babička si ho vzala k sobě zpátky a následující rok měl vyznamenání. Potom to dovedla až k maturitě. Je to opravdu mnohem složitější otázka než biologické stáří nějakých vajíček nebo nějaká pravděpodobnost jedna ku čtyřem stům, že bude mít moje dítě Downa. Některé matky například nejsou vůbec psychicky způsobilé k tomu, aby měly děti. Jenomže tyto otázky jsou tak těžko uchopitelné, že se jimi nikdo nezabývá. Mám dojem, že diskuse se ubírá cestou úzce vymezených statistických údajů, které svádějí k jednoduchým závěrům. Příklad: „Máte cukrovku, a proto vám nedoporučuji otěhotnět. Je to totiž rizikové.“ Pěkná blbost.