Přidat odpověď

Maw, no díky , takže si tu mám udělat Klabzubovu jedenáctku,jo? ...manžel takhle někdy o tom básní, ale v zápětí řekne, že nemá řidičák na autobus, takže nic. A asi by jsme tu pak časem všechno neuživili, nebo ano, ale na úkor jiných věcí (kroužky, dovolená aj.)

Mariko, já jsem vždy chtěla jen dvě děti,takovou klasiku holka-kluk. Maximálně jsem si říkala, že třeba to třetí s odstupem času. Najednou s tím třetím zjištuju, že bych zvládla klidně i čtvrté, až se sama sobě divím- svému názoru. Asi proto, že nejvíce dává zabrat výchova prvního dítěte (aspoň tedy u nás)- zvyknout si na nevyspání, podřídit čas prckovi atd. U druhého se člověk snaží sladit batole+novorozenec, časem jejich hádky a nedorozumnění. Ted s třetím už vpodstatě nic nového nepřichází, ti dva starší se hádají tak i tak a naopak můžu potvrdit, že jak jsou tři děti a více, tak už se vychovávají skoro sami Nevýhodu vidím tehdy,když jsou všichni tři ještě poměrně malý a třeba neumí ani jeden plavat, tak dva dospělý na tři děti je v tomhle málo. Nebo ted manžel učí kluky lyžovat. Šla bych moc ráda s něma na svah, ale nejde to. TAkže manža si bere dopo jednoho a odpo druhého.A nejmenšího nám nikdo nepohlídá Tak snad v tomhle dva nestačíme, je tu dětská přesila Časem to bude určitě lepší. A čtvrté dítko- to už asi né. Jak jsem psala,bylo by to na úkor jiných věcí, které si chceme dopřát, kluci i manža potřebují 1x do roka moře jak sůl. Ted jsme měli i výdaje za kroužky u kluků+ve školce solná jeskyn+plavání atd...nezdá se to, ale udělá to pěkněj ranec peněz. Nehledě na to,že šestičlenná rodina už potřebuje velké auto. Ale jinak proč né, obdivuju velké rodinky