Přidat odpověď

Já jsem v prváku na lyžáku zorganizovala hru, na kterou se doteď vzpomíná (a je to už sakra dlouho). Na kazeťák jsem nahrála znělky známých televizních pořadů a soutěžící (družstvo žáků vs. družstvo učitelů) mělo hádat, z jakých pořadů jsou znělky. Byla to tedy jen jedna část obšírnější "vědomostní" soutěže, ale bezkonkurenčně největší prča.
Zvlášť proto, že kdo si vzpomene na doby minulé, tak ví, že televizní pořady měly chronicky známé, desetiletí neměnné znělky, takže to vypadalo velmi jednoduše. Ale když pak zazněly bez příslušných obrázků, tak byl i pro dospělé opravdu problém si nesplést Televizní noviny a Branky body sekundy a u znělky Magionu se ctihodná profesorka dějepisu tloukla do hlavy se slovy: "to znám, nenapovídejte mi, já to znám, na to se určitě dívám...."