Přidat odpověď

My se teda nikdy nestěhovali tímhlé drsným způsobem, vždy do prázdného bytu, ale nejvíc bych se asi fakt bála toho, aby to nepodělali Ti druzí (sobě věřím, že všechno stihnu dle dohody, i kdybych neměla tu poslední noc spát) Znáte je nějak líp? Pokud by mi přišli "méně důvěryhodní" (což by mi asi lidé s nějakým zabordeleným bytem přšli, říkala bych si, že jsou asi chaotičtí n. pohodlní n. tak ...), tak bych je asi tak nenápadně prudila, telefonovala, jak jim to jde, jestli zvládají, nepotřebují pomoc (i když to by se mohlo vymstít ), např. když bych šla kupovat pytle n. shánět krabice, nabídla bych jim taky a tak, prostě je udržovala trochu "v pohybu", možná je i pod nějakými záminkami navštívila (např. že si chcete přesně zjistit nějaké rozměry a tak ), abyste pak nebyli překvapení A pokud by to šlo, snažila bych se domluvit, aby buď každá rodina měla předem 1 volný pokoj n. v něm jen ty věci, co pojedou v první várce (pochybuju, že by se 100 m. byt dal vystěhovat na 1 nákladák), aby po příjezdu 1. várky z druhé strany bylo ty věci kam skládat a nepomotalo se to ... (určitě teda bych objednala 1 firmu se dvěma autama) Pokud jde o parkování, tak u nás (Praha 6), ten systém se židlema myslím funguje, akorát, aby bylo štěstí a tak ten den max. 2 předem se příslušné dost velké místo pro zabrání objevilo (příp. bych kus zabrala vlastním autem ...)