U oblékání je to těžké. Dnes jsem se rozčílila, chodíme totiž na bus (musíme chytit ten jeden, další za půl hodiny je na houby, ptž děti se z družiny vyzvedávají přesně na čas). Řeknu dětem včas, ale půl doby si hrajou, koukají do blba... Dnes jsem už zakázala dnešní odpolední PC - choděj na mě dělat smutné oči, ale jsem pes. Tohle bylo podruhé za 3 dny, kdy to bylo o fous, boty jsem jim dozapínala až na zastávce, jeden si bral i rukavice až tam...takže mě fakt krapet štvou... Vyhrožovala jsem taky, že je tu nechám, ale bojim bojim - se jim to zalíbí a co pak, že ano. Přecejen se vracím kvůli horšímu spojení až cca za 1,5 hodiny a to si je netroufnu na tak dlouho pustit z očí
. Ráno to jde, to ještě chrněj, budím je až dorazím zpátky
.