Přidat odpověď

No, základní chyba je, že ti ujelo - když nebudeš jíst, nepůjdeš na balet. Ale to už asi víš sama.
Mě moje děti dost tvrdě naučily, že NIKDY nesmím vyhrožovat něčím, co by mi pak vadilo splnit.
Teď už snad jen - svést to na tatínka: Tatínek se za tebe přimluvil/tatínek si myslí, že bys na ten balet měla... A příště si dát na tohle bacha.
Ostatně, s tím jídlem to nehroť. Mám dva žravé puberťáky a "nejedlou" holku, na svůj věk malinká, hubená jak z Dachau, při každé prohlídce se bojím, že na mě dr. pošle sociálku. A tolik energie, co ona, nemáme nikdo. Prostě když jí, jí, když nejí, nejí. Snažím se v tom být dost důsledná, protože jsem byla jako malá taky taková, ale naši mě nutili do jídla a tím mi na celý život zadělali na věčné boje s nadváhou (ztratila jsem "přirozenou záklopku")