Přidat odpověď

Eržiko,
jasně, já bych to třeba taky preferovala. Ale zase nechodím v botách té učitelky a nemám třídu s 28 dětma. Co já vím, jak to tam je? Vím jen to, co napsala zakladatelka a napsala jsem pouze to, že to nemusí být nutně lenost, ale záměr.
To diferencované hodnocení mi jinak ale přijde taky jako dobrej nápad a když se to dobře udělá, může to být šikovná věc i u "standardních" dětí. Zkrátka přijměme, že učení stylem upozorňování na každou jednotlivou chybu není jediný možný model. V některých jiných zemích to právě s těmi chybami dělají jinak a existují na to i celé knihy, zabývající se tímto tématem.
Jo a pokud se bavíme o tom "opticky mírnějším hodnocení" z pohledu ostatních rodičů, tak si stejně nevybereš. Když je rodič tydýt a vadí mu, že dys byl hodnocen a stejnou práci jinak než jeho dítě, bude mu úplně stejně vadit i to, že ten dys dostal úplně jinou "LEHČÍ" písemku