Přidat odpověď

Monty, myslela jsem to spíš tak, že je normální v rámci společnosti odevzdávat svůj podíl.

„Depardieu je možná rozevlátý bohém, na rozdíl od Schmidta však ví, že ke svému úspěchu a bohatství potřebuje přízeň veřejnosti, kterou by si ve Francii oslavou kapitalismu a daňových úniků příliš nenaklonil. Jeho vrstevník a slavný filmový režisér Claude Lelouch mu vzkázal, že se má považovat za šťastného člověka, když platí vysoké daně, protože jsou důkazem jeho úspěchu a znamenají, že „věci se vyvíjejí dobře“. A jeho kolega, herec Philippe Torreton se ho přes média zeptal: „Už nechceš být Francouzem? Opouštíš loď uprostřed bouře?“
Když francouzský levicový prezident François Hollande splnil svůj předvolební slib a zavedl přechodnou dvouletou pětasedmdesátiprocentní daň pro zhruba 1500 lidí s osobním příjmem nad milion eur (kterou mu ovšem ústavní soud koncem roku zrušil), vystihl náladu velké části veřejnosti, že bohatí lidé nejsou dost solidární se společností, bez jejíž podpory a infrastruktury by nikdy nemohli tak zbohatnout. Depardieu se například proslavil nejen díky svému talentu, ale také proto, že mohl hrát v mnoha francouzských filmech, které jsou velkoryse dotované státem.

http://respekt.ihned.cz/z-noveho-cisla/c1-59111510-jak-velke-jsou-velke-dane