Přidat odpověď

pokračování soudrh grebeníček, jeden by mu dal korunu, on byl ve stávkovém výboru, no to jistě, a pak co, kdo ho znají z FF UJEP mohou povídat.

Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, nedávno mne oslovila jistá vysokoškolská studentka a položila mně mimo jiné i následující otázku. "Vy sám jste byl proti vstupu spojeneckých vojsk na naše území. Dočetla jsem se, že jste byl ve stávkovém výboru. Účastnil jste se protiokupačních akcí?"

Máte pravdu, zněla moje odpověď. Byl jsem členem stávkového výboru. Nebyl jsem ovšem členem žádné politické strany. Moje sympatie patřily však především reformním komunistům, kteří prohlašovali, že lidstvo musí spojovat především myšlenka vzájemného respektování, nikoliv psychóza strachu. I to byl důvod, proč jsem jako funkcionář Svazu vysokoškolského studentstva souhlasil s tím, aby základnou naší posrpnové politiky byl Akční program Komunistické strany Československa přijatý na jejím dubnovém plénu.

K tomu jsem pak dodal: Ano, účastnil jsem se i akcí proti vstupu spojeneckých vojsk na naše území. Šlo o aktivity spojené jak se studentskými demonstracemi, tak i s pietními akty.

Dámy a pánové, když se svolává lékařské konzilium, kolega to zde před chvílí připomněl, sejdou se tam lékaři. Právním poradenstvím se zabývají právníci. Kvality železničního mostu posuzují inženýři. Kvality obecního bytu architekti. Kdežto naše národní dějiny posuzuje téměř každý, kdo si umane. Dokonce i lidé, kteří jsou svým založením zjevným protipólem jakéhokoli společensko-vědního myšlení. I to je důvod, proč nehodlám následovat ty, kdo předkládají k věření pravdy zjevené, které tak lehce vznikají prý správným výkladem a účelovou úpravou minulosti z důvodů emocionálně osobních, existenčních, náboženských, politických nebo ekonomických.

Víte, já si živě vzpomínám, že nebylo mnoho těch, kteří projevili v dané době odvahu. Určitě si ale pamatujete na jméno paní Gorbaněvské, která v Moskvě 25. srpna 1968 na Rudém náměstí protestovala proti sovětské okupaci. Po 40 letech prohlásila: "Je zvláštní, že v roce ´68 jsem mnohem více soucítila s komunistou Dubčekem než dnes s evidentním nekomunistou Saakašvilim. Je zvláštní, že stále fandím Dubčekovi a Palachovi, i když už nejsou mezi námi, a nefandím této vládě."

Dámy a pánové, pokud nepotřebujeme důvodovou zprávu, nechť ji navrhovatelé odstraní. A jsem si takřka jist, že podstatná část klubu KSČM daný návrh podpoří. (Potlesk poslanců KSČM.)