Přidat odpověď

Nakonec jsme se rozcapili vlastně ve dvou obývácích, televize a knihovna není ani v jednom, zařízení moderní.
Televizi jako středobod vesmíru nesnáším a knih mám tolik, že to zavání přírodní katastrofou a ne útulností. Navíc si jako milující majitelka cca 5000 knih (sčítání v roce 2006) dovoluji podotknout, že knihy smrdí!
Takže knihy mají vlastní místnost, kde pokrývají komplet všechny stěny až ke stropu na čím dál křehčím basic nábytku z Ikea (Ivar a Billy).

Jeden obývák je zimní, v létě je to spíš jídelna. Dva gauče, megastůl, k jehož posunutí jsou zapotřebí 3 silní muži a je tam navěky, protože už byly dozděny dveře, piano, skleník, nepoužívaný bar (=krám) a vlastnoruční výroba, stolek s mramorovou mozaikou, který vznikl náhodou – zkusila jsem jen tak vyskládat vzor, jenže děti návštěv mi požíraly šutry, tak jsem je musela přilepit.
Druhý obývák je spíš něco jako zimní zahrada se spoustou světla, má jen gauč, křeslo, 2 ministolky, harmonium a kytku (v zimě další milion kytek z terasy) a za japonskou stěnou je dětská herna (=bordelárna). Fotky nedám