Přidat odpověď

Nečetla jsem diskuzi. Můj názor jako (původní) zaměstnavatelky je, že zdaleka ne všechny děti jsou při hledání práce na škodu. Často bychom raději přijali matku s velkým dítětem, než bezdětnou, u které lze předpokládat, že sotva ji něco naučíš, tak otěhotní a půjde na mateřskou.
Pokud jde o ptaní na děti - já se nikdy neptala, neb se to nesmí. Ale byla jsem ráda, když to někdo řekl narovinu. Sama, když jsem hledala práci, tak jsem taky vždy narovinu říkala, jak to je. I těm, kteří se neptali. Mám ráda přehledné a jasné vztahy.
Já jsem to cítila tak, že nepřiznáním těch dětí (využitím ochrany zákona) tak nějak připouštím, že by ty děti mohly být problém a že by dokonce mohl hrát větší roli, než moje vzdělání a kvalifikace. A to nechci - chci to u pohovoru stavět tak, že jsem tak dobrá, že se jim vyplatím bez ohledu na to, jestli mám děti.