Přidat odpověď

Jsem se tu nad tím zamyslela, našla jsem i to první téma.
Vzhledem ke všem okolnostem bych jí dala šanci. Nad smlouvou bych s ní hodila hovor. Nejprve bych ji fakt hodně vychválila, všechno pozitivní co tě napadne, a že jsi ráda, že se rozhodla zůstat. A až potom bych jí řekla, že mám ale jednu výhradu, kterou jí chci sdělit hned v začátku a domluvit se s ní na tom, jak by to šlo změnit. Vynechala bych z kritiky to, že se neusmívá a není mluvná, to fakt ve vašem specifickém případě je až to poslední, co se dá případně řešit až v dalším sledu. Ale zaměřila bych se na oblečení (jsi ochotná jí pořídit hezké pracovní oblečení - to můžeš nadnést jakože dneska to je "fakt trend" mít cosi jako uniformu), že se s ní chceš domluvit, jak by si to představovala, aby se v tom cítila dobře a jak si to představuješ ty, aby se to líbilo tobě i zákazníkům, najít kompromis. A jako zcela stěžejní že vidíš její smrkání a vůbec hygienu okolo. Tady bych byla striktní. "To a to a to je nepřípustné. Prosím, abyste to vyřešila, podle mne by bylo vhodné dělat to a to a to" (někdo už tu psal i o rukavicích atd.). No a na úplný závěr bych vznesla své nadějné očekávání, že vše půjde jako po másle a možná bych i naznačila nějaký milý bonus, když budu spokojena a zákazníci taky. Jestli jí dáš zkušebku, budete mít obě dost času si ujasnit, zda to jde nebo nejde.