Přidat odpověď

AZAZ,

nevím, zda jde Tvůj syn na pupeční či tříselnou.

Každopádně doba se naštěstí změnila. V době, kdy mému synovi byly 2 a 1/4, nechtěli na pokoji ani matku, natož otce /jednalo se o tříselnou a byl to plánovaný zákrok/. Musela jsem si vydupat, že od zcela zdravého dítěte, které chtěli narvat do pyžama a dát do postele, nikam neodejdu, natož pak samotná, bez dítě, domů. Řekla jsem, že budu na spát na křesle, ale nikam nepůjdu. Sestry mne měly za blázna. Já je taky, protože např. chtěly dát dítě, které nemělo rozum, do postele bez postranic a myslely si, jako že tam samotné bude celý den ležet, ač bylo zcela zdravé, nepochopily, že jim opravdu bude běhat po oddělení. Byly to jedny z nejhorších dnů, co jsem s dětmi zažila. Syn přišel po 3 dnech pobytu tak vyčerpán, že doma spal asi 5 hodin odpoledne v kuse
Naštěstí dnes je situace zcela jiná, já popisuji situaci asi 15 let zpět a to již před tím jednu tříselnou kýlu syn měl v Motole dělanou, ale to bylo na nějakém novorozeneckém či jakém oddělení -synovi bylo 5 týdnů /a tam byl teda přístup zcela jiný/.