Přidat názor k článku Neohrožený Mikeš

No jako bych to viděla... Na současné děti asi strašení fakt neplatí :-) U nás to probíhá podobně.
("Jestli si neuklidíte hračky, seberu všechny a rozdám je jiným dětem!" "Dobře maminko, my se rády rozdělíme..."
"Nedostaneš žádnou hračku k narozeninám!" "To nevadí, já nic nepotřebuju a úplně mi stačí dort..."
Asi před půl rokem jsem v zoufalství vyčlenila předsíň jako "hanbu", kam jsem je jednou jedinkrát na asi 2 minuty poslala a od té doby, když něco "provedou" (případně mají pocit, že jsem něco provedla já jim - třeba nedala čokoládu :-)) tam dobrovolně přede mnou prchají a já pak musím škemrat, ať, prosím, na hanbu nechodí... :-)