Přidat odpověď

zlatožlutá,

jenže kdokoliv se ozval s něčím, s čím ty nesouhlasíš, udělala jsi z něj "matku, která cítí nutkavou potřebu ti sdělit, že jsi velmi pochybila a ona by nepochybně udělala všechno správně", ačkoliv ti s kritikou určité části situace dávala souhlas a odpověď na to, na co jsi se ptala.

Já jsem například několikrát opakovala, že se mi také stane, že něco vypustím a pak buď sháním na poslední chvíli nebo hledám jiná řešení. A když to nejde, tak to nejde, takže v situaci, jak jsi ji popsala, bych dítěti prostě nechala dát pětku, mimo jiné právě proto, aby se dál nekomplikoval vztah s učitelkou. S jinou učitelkou bych se třeba zkusila domluvit.

No a navíc tu právě těm, co poukazují na určitou laxnost (ať už způsobenou synovou povaho nebo tvými strarostmi) při shánění pomůcek, neustále předhazuješ, jak tvrdí, že učitelka udělala všechno dobře a rodiče se mají po....Přitom ani jedna z nás neopomněla napsat, že to, že učitelka chtěla, abys to syna naučila ty místo ní, že je špatně a chyba na straně učitelky....

Nic není černobílé, situace nebyla jednoznačná, i učitelka měla nárok v určitých chvílích cítit se ublíženě, ať už oprávněněn nebo neoprávněně, prostě to tak bylo. Není to tak, že ty jsi ta jediná ublížená a ona zlo, co za všechno může a není to ani naopak.

Odpověď na to, jestli má cenu učitelce volat a chtít po ní, aby to syna naučila, jsi dostala několikrát. A myslím, že všechny byly víceméně shodné, tedy neřešit ať už z jakéhokoliv důvodu .