Přidat názor k článku Neohrožený Mikeš

No u nás je to podobně, nemyslím si, že nejsem důsledná, nebo, že nemám autoritu. Náš Alex prostě neuznává žádnou autoritu. Takže jsem dopsěla k závěru, že ho nebudu vychovávat, ale jenom usměrňovat. Dvojčata nejsou nevychovaní, ale samostatně myslící osůbky. Samozdřejmě v rámci nějakých mezí. Oba dva se nestydí, klidně odejdou skýmkoliv. V létě jsme byli na výletě v Průhonicích, Alex se strašně vztekal, míjela nás parta cca 15-ti důchodců, kteří se na něj okamžitě sesypali.(Ležel na zemi, řval, kopal kolem sebe)Náš brouček okamžitě přestal, chytil se nejbližší staré dámy a za širokého úsměvu nám zamával odcházel v průvodu důchodců. (to mu byli dva) Bubáci u nás platili taky chvilku, ale teď už nezabral ani čert a Mikuláš. U nás snad jediné co trochu platí, že nebudu číst večer pohádku, nebo, že si spolu nebudeme malovat, to pak i uklidí hračky.
Monty, naši do jeslí chodí a musím říct, že jsou perfektní. Prostě jim jdou k duhu. V našich nemusí spát po obědě, hrají si s jednou tetou v herně. Když chtějí spinkat, tak jdou. Přijde mi, že poslouchání v kolektivu jim jde daleko líp. Bez prostestů se obléknou, najedí, uklidí hračky apod. (Doma v současné době máme oblíbené slovíčko "Ne, nechci, nebudu")Myslím, že i Stáníkovi přijdou k duhu a jestli je se nebojí a nestydí, tak budeš mít alespoň dobré zvykání. Díky tomu, že naši jsou takový nebojácní, a výřeční, tak jsme si zvykali jenom asi týden a všechno bylo v pohodě. Do jeslí chodí už od roka a zatím se tam pořád těší a mám problém je dostat domů.