Přidat odpověď

Prosím vás o názor, už jsem zoufalá... Jsme s manželem 15 let, máme 2 děti. Občas byla nějaká krize, ale vždy se to překonalo. Druhému dítěti je 1,5 roku a od doby, co jsem otěhotněla, to šlo totálně z kopce. Manžel se mnou přestal spát, komunikace na bodu mrazu. Snažili jsme se to řešit, slíbil že zlepší všechno možné, ale nezlepšil. SLíbil už i poradnu, ale tam za celou dobu nešel. Do toho si myslím, že měl v tu dobu začátku krize pletky s kolegyní, možná jen flirt, ale něco bylo. Prosila jsem ho pak i po dobrém, ať se rozvedeme, to on nechce. Nehádáme se, komunikujeme o nejnutnějším, ale připadám si jako kdybych tady bydlela s bratrem. Takže v současné době - nemáme přes 2 roky sex, neplánuje žádné společné dovolené, cítím, že se mu už ani nelíbím. Snažím se být milá, někdy ho třeba jen tak obejmout, ale už mi to nejde a začíná mi na něm vše vadit. Plyne to asi z toho,jak je ke mně chladný. Bourat rodinu nehodlá, mně se také nechce, ale při představě dalších 40 let takového života je mi úzko. Je mi prostě hrozně smutno :-(. Asi před půl rokem "to" na něj přišlo,takže začal na mě na spící dorážet, když jsem ho odbyla, že takhle to se mnou nejde, přes rok nic a pak si vzpomene, že se na mě navalí,tak se urazil. Že prý když to nemám podle scénáře, jaký se mi hodí,tak je to špatně. Prosila jsem ho teda, ať si uděláme hezký večer, aby ve mně vzbudil nějakou touhu nebo nadšení a abych cítila, že chce mně a ne si jen ulevit. Pochopitelně bez odezvy...