Přidat odpověď

Jsem s detmi doma od jejich narozeni [11,9,2 roky] a nikdy by nikoho z nich nenapadlo rict, ze kdyz ja nechodim do prace, nebudou oni chodit do skoly. Dobre vi, ze ja mam sve povinnosti v domacnosti a do skoly jsem chodila hodne dlouho [mam VS]. A to maji me deti asi o dost vic skolnich povinnosti nez tvuj syn [chodi do anglicke skoly a denne se uci i ceskou skolu]. Staci, aby se rozhledli kolem sebe a vi, ze kdo se neuci, moc toho nedokaze. Pozitivnim prikladem jim muze byt treba tata, ktery ve 40 pri zamestnani studuje EMBA, aby se cela rodina mela jeste lepe a oni mohli pozdeji treba studovat v zahranici. Mozna pro ne nejsem ja vzorem uspechu, jsem preci doma a staram se o ne, ale vi, ze jen tak nesedim na zadku, chodim zadarmo ucit aj, pomaham v charite, ve skole atd.
U tveho syna bych spis hledala nejaky problem ve skole, proc ji tak nenavidi? To srovnani bude asi jen snaha na neco upozornit.