Přidat odpověď

Monty, ale tak to je normální, nebo aspoň u našich dětí. Musí se stále opakovat opakovat, kontrolovat, vracet k provedení (jdi zpátky do koupelny a udělej to a to). Nezbytná je tvoje důslednost. Ono se to moc nezlepší, ale zvykneš si a půjde to tak nějak automaticky. A mmch. nechat tašku s čímkoli vedle aktovky, ať si to dítě vezme je...sci-fi (včetně bačkor, výkresu nebo tělocviku). Jednou šel syn i bez aktovky (to jsem si všimla až u zastávky busu , ale šli jsem v 5 lidech, no). Druhý syn před týdnem šel bez klíčů (mj. klíčů od vlastní šatnové skřínky), ptž si před ně ráno postavil hrnek a neviděl je (že mu je já dám na stůl ke svačině je samosebou, sám by si je nevzal). Klíče druhého dítěte taktéž večer připravím na tašku, jinak by zůstaly doma (ta pruda, když jsem je musela vézt jednou obratem honem do školy stačilo k MÉMU pouyčení). Kterékoli z našich dětí by na 80% odešlo bez. Přivazuju co jde k tašce, dávám do aktovky nebo tak.
Jo a ad úkoly, no když se stane, že si syn 1-2* nepoznačí, tak jsem začala probírat aktovku ještě ve škole. A když bylo nejasno, hnala jsem ho za paní uč. do kabinetu nebo za spolužáky do družiny zeptat se, co je za úkol. A to ho celkem vyléčilo, aspoň zapomíná míň. Někdy zjistím až doma, že má sešit a tvrdí, že ho má jen na prohlídnutí (což nemají nikdy, vždy na úkol), tak mu něco sama naordinuju, co se mi zdá, že by mohli mít . Max. bude o trochu napřed, no. Takže i z písanky psal stránky navíc . Prostě kdo nemá v hlavě, bude mít v nohou a rukou.