Stáňo, asi jsme každý jinak naprogramovaný
Mám v rodině jedince, kteří jsou schopní vstávat v 5, stejně jako pracovat do noci, někdo je v tomhle prostě přizpůsobivější
Já se přizpůsobím jen krátkodobě a s obtížemi, pak to na mě padne a musím to dospat.
Proto mi hrozně vyhovuje práce od 9h. Někomu to vadí, že pak pozdě končí, ale já se raději ráno dvě hodiny doma mátožím a "na autopilota" si udělám mechanické práce jako vypravení dětí, úklid, prádlo apod., než se mozek probudí, a do práce dorážím už bdělá a svěží