Přidat odpověď

Lída73: každý si fakt nezvykne. Můj syn vstával denně v 5 i dříve a za celé roky jsem si nezvykla a děsně jsem trpěla. A to i když jsme kolikrát v neděli už v 5:50 seděli v prázdném vlaku a v 6:30 krmili labutě u Národního divadla, pořád jsem byla v částečném bezvědomí, všechno jsem měla jaksi zastřené. I z tohoto důvodu mám mezi dětmi celkem velký časový rozestup, nedokázala jsem si představit, že po noci probdělé s miminem vyskočím v 5 k velmi hlasitému batoleti. Potřebovala jsem pauzu na zotavení. Fakt jsem si oddychla,že mladší dítě je jiný "druh" a vydrží spát často až do sedmi - to je pro mě úplný luxus.