Přidat názor k článku Vysněná holčička v pětatřiceti!

jak jsem to delala? ja na tom nemam zadnou zasluhu, ono to jinak neslo, meli jsme je vetsinou doma. a pak - ja nikdy nezazila situaci, ze by tam nekdo stary nezil, (dokonce ani kdyz jsem bydlela u tchyne) az ted, kdyz jsem vdana, koupili jsme si s manzou byt v panelaku a bydlime asi tri roky sami, takze ja nevedela, jako dite, ze se to dela i jinak a pak uz mi to pripadalo spravne a prirozene, takovy kolobeh zivota, narodit se, zestarnout, umrit...

ted mne tak napadlo, ze je to mozna i o tom- nekdo tady rikal, ze jeho otec nechtel pryc ze sveho domova a on ze si radsi zaplati sluzbu, nez aby ho deti odtahly z toho jeho- vsichni ti stari lide o kterych mluvim zili, zestarli a zemreli v tom samem baraku, zadne trhani korenu se nekonalo, to jsem zazila az letos, jak to vypada, obzvlast kdyz se to udela necitlive, tak tam to jeste pozoruju a vyvodim si z toho nejake zavery. prozatim jsem si zapamatovala jednu vetu z jakesi psychologicke poradny pro lidi poskytujici socialni sluzby: nez cokoli udelam, musim si polozit otazku - je to co delam a jak to delam pro toho cloveka lidsky dustojne? ale to jsem odbehla uz uplne nekam jinam.