Nenormální prvorodičko - naprosto jsi překroutila to, co jsem napsala. Už jsem to psala Lídě a klidně to znova napíšu i tobě - co udělají MOJE DĚTI, to je jejich věc. Jestli je vychovám tak, aby pro ně rodina něco znamenala, budu ráda, jestli ne - i to se může stát. Já sama bych první dítě ve čtyřiceti nechtěla z mnoha důvodů. A jedním z nich je ti ten, že JÁ SAMA bych obtížně zvládala péči o malé děti a případně i moje rodiče. Jasně, stát se může cokoli, ale přeci jenom je pravděpovděpodobnější, že čím starší osoba, tím víc péče bude potřebovat.
Ale přiznám se, že by mě docela zajímalo, jakým myšlenkovým pochodem jste ty a Lída došly k tomu, že po svých dětech chci, aby se o mne staraly? Já nic takového nepsala. Podvědomě hledáte důkaz, že kdo má děi dřív jak ve čtyřiceti, je sobec, takže takovým lidem podsouváte i to, co samy neřekly? Máte ke svým dětem nějaká očekávání, která se bojíte vyslovit nahlas a musíte je v sobě plašit? Je vám nepříjemné mluvit o tom, že i stáří má své problémy, tak radši hovor stočíte jiným směrem?
Já vím, teď jsou ty moje otázky hnusný a nefér. Ale fakt by mě zajímalo, proč když napíšu, že bych se ráda postarala o své rodiče, si to automaticky překoutíte, že své děti chci nutit k oběti, která je nemůže naplňovat - péči o staré rodiče.
S.
Předchozí