Přidat odpověď

Teď se neptám těch, které budou tvrdit, že dvě děti si vyhrají, mají jeden druhého, apod.. Zajímá mě, zda je tu někdo, kdo chce (z jakýchkoliv) důvodů zůstat jen u jednoho dítěte. Dceři je rok a půl, vlastně až poslední dva týdny spí celé noci, jinak jsme k ní rok a půl na střídačku vstávali xkrát noc co noc. Chodila jsem jako zombice.. Po porodu jsem tvrdila rezolutně NE (jistě mnohé znáte :D), pak AŽ ZAČNE SPÁT, pak "Měli bychom, aby nezůstala jednou sama".. Pak mi doktoři řekli, že vzhledem k mým diagnosám a léčbě je to stejně minimálně ještě na rok pasé. A momentálně si zcela bez emocí a naprosto racionálně uvědomuju, že další dítě asi už nechci. Jsem ráda, že konečně spím, neskutečně se těším do práce a mezi lidi a představa dalších x let doma mě děsí, kloubit jedno s druhým se mi taky moc nechce, ani jedno bych nedělala pořádně..

Je tu někdo, kdo to cítí podobně? Jaké máte důvody zůstat u jedináčka? A pokud už ho doma máte - chybí mu sourozenci?