Přidat odpověď
No ja taky vzdycky mela strach ze smrti, strach, ze se mi neco stane a nebudu moci tady byt pro deti, ze se neco stane manzelovi, deckam, blizkym, chodim pred spanim kontrolovat decka, jestli dychaji, ale posledni dobou se mi dari na to moc nemyslet, pac se bojim, ze se to, z ceho mame strach privola a celkem to cloveku otravuje zivot a ja chci zit, ne se porad morit cernymi myslenakmi na smrt. Takze si zakazuji na to myslet. Autem nejezdim vubec, mam z toho hruzu. nevim, zda se mi nekdy povede sama jezdit.
Předchozí