Přidat názor k článku Neohrožený Mikeš

jo a k tomu straseni - ja taky na straseni bubakama moc nejsem, ani na takove to "pockej, az prijde tata, ten si te srovna" - bubaci mi prijdou OK v podobe pohadek, cert a mikulas a tak, kdy se dite boji v bezpeci maminy naruce a je to "jako", ale vyhrozovat diteti bubakem se mi nelibi - jak to tu nekdo uz napsal- pod posteli je bubak, ktery te sezere, pusu na celicko, dobrou noc a klidne sny.
Ja se dodnes bojim tmy, i kdyz racionalne chapu, ze bych se ve svem vlastnim byte za zamcenymi dvermi bat niceho nemela. To jsou ty veci zasunute do podvedomi v detstvi.