Přidat odpověď
Kdysi jsem si vybrala obor, který mě hodně bavil, ale po studiu jsem naskočila do úplně jiného vlaku a to z čistě praktických důvodů. Někdo potřeboval záskok a já zase plánovala rodinu a potřebovala jsem jen něco na vyplnění toho času s tím, že jsem se chtěla po dětech realizovat ve vystudovaném oboru, takže vzájemná dohoda o práci na dobu určitou byla vzájemně výhodná a vhodná. Takže to by asi spadalo dé to kategorie risk.
V novém oboru jsem se našla, takže k tomu původnímu už jsem se nevrátila a v současné době by návrat do něj byl spíše tím riskem, ovšem usnadněný tím, že přeci jen o tom něco vím. Ale nechce se mi.
Nový obor je specifický tím, že ta práce není nikdy stereotypní do té míry, aby ubíjela, a na druhou stranu já určitou míru stereotypu potřebuju. Nemohu dělat práci, kde navazuje projekt na projekt a po ukončení jednoho se začne s úplně jiným.
Takže dneska volím jistotu, ale vím, že pokud by to bylo nutné, tak s určitou mírou rizika půjdu zpět do staronového oboru, ve kterém jsem vlastně nikdy nedělala, takže nevím, jestli jsem schopná v něm uspět.
Jinak si myslím, že právě ochota riskovat zvyšuje šanci najít práci a najít se v ní.
Předchozí