Přidat názor k článku Neohrožený Mikeš

Chci se jen zastat Pavla. Pokud se dětem skutečně dvě hodiny denně věnuje /krom "trestů", které ale nemusí být časté/, nepříjde mi to až tak málo.
Co se týká důslednosti /nezaměňovat s přísností/ je to skutečně dobrá metoda. Já vždycky víc poslouchala mámu, která byla s náma stále, byla hodnější, ale důslednější. Táta mi věnoval průměrně tak hodinu denně, ale nikdy bych s ním nebyla radši než s mámou.
A jak bych byla vděčná kdyby naše děti chtěly být víc s tátou než se mnou! A to se jim můj muž věnuje dvě hodiny denně, jen když se to zprůměruje s víkendy a prázdninami. A navíc je zábavný a umí si s dětmi hrát, jenže je velmi nedůsledný.