No musíš mít životní osud, který lidi bere, do kterého se nějak budou moct citově promítat, který bude provokovat, kde se uplatní nevybouřená agrese (to je ale krááááva) a my se budeme cítit, že na tom ještě nejsme tak nejhůř (ve stylu kdo může pojmenovat dítě Quentin Kokta?) a navíc to umí prodat.
Svým způsobem Ornellu obdivuju, její bezprostřednost, jalovost a pohodu i když si o ní půl národa myslí, že je úplně vylízaná (a druhá půlka, že jen neúplně).
Sleduju tuhle kauzu od začátku a velmi pečlivě, i když jsem ani o jednom z těch tří předtím neslyšela, je to moc zajímavý, jak to pracuje, jako život sám o sobě. A někdy se pobavím, jako no on mi Kokta zakázal mluvit o našem soukromí, jako má malýho ptáčka a dneska jsem o objela, ale jinak vám noc neřeknu
prostě sranda!