Přidat odpověď

Je to těžký rozhodovat se. Já jsem se taky párkrát napálila. Ale třeba jsem zase jednou pomohla holce, která to asi fakt potřebovala:
Byl Štědrý den, jela jsem s kočárem popřát svátky rodičům, zatímco manžel balil dárky. Před autobusákem vidím ubrečenou holku tak kolem osmnácti, oslovila mě, jestli nevím, kde je vlakové nádraží a jestli něco k nim nejede. Tak jsem se jí ptala, co se děje a ona mi vyložila, že jela ke klukovi na svátky a on jí řekl, ať jede domů, že se s ní rozchází. Že nemá kredit, neví, co dělat. Tak jsem jí řekla, že jí půjčím telefon (ale docela už jsem ji viděla, jak s ním někam utíká). Radši jsem vyťukala číslo sama a ona fakt volala rodičům, ať pro ni přijedou, brečela jim do telefonu. Pak poděkovala, rozloučila se... Byla jsem ráda, že jsem pomohla.