Přidat odpověď

tak já už jsem psala k předchozímu smazanému tématu, tak ještě jednou.

ten příklad s pojišťovačkou mi přijde dost drsný. ovšem na druhou stranu manžel má firmu, zakládal ji těsně před manželstvím, nejdřív bylo potřeba do firmy cpát peníze (samozřejmě, z rodinných zásob), protože se rozjížděla; pak měla zisk, který manžel vrazil do pořízení nemovitosti - sídla firmy, čili do firmy rodinou vložené peníze se nevrátili do rodiny, ale zůstaly ve firmě a nějaký další čas firma sice měla zisky, ale vrážely se do úprav a oprav nemovitosti, čili opět nešly do rodiny; poté se firma dostala do potíží se zákazníky, zažali probíhat nějaké soudy o zaplacení faktur, firma se dostala do druhotné platební neschopnosti a už to jelo, že ano, buď by se musla prodat (manželova vysněná) nemovitost, aby se poplatily dluhy nebo musela rodina opět cpát peníze do firmy. no a konečně ve chvíli, kdy se ve firmě zase začalo obracet vše v dobré, dluhy jsou víceméně poplaceny a firma pomalu začíná mít znova zisky (další a větší se čekají), tak se manžel rozhodl, že dost už bylo manželství, konečně ona ta manželka je taková nějaká psychicky i fyzicky semletá a už nezvládá starat se o děti a domácnost, živit rodinu a ještě pomáhat ve firmě, tak co už s ní taky, že jo.

no a když si vezmu, že bych teď při rozvodu měla z firmy dostat jenom polovinu vložených peněz (ze kterých jsem ostatně vydělala většinu já, nicméně spadly do společného jmění manželů, takže z poloviny na ně má nárok manžel), mezitím co manželovi by zbyla ta druhá polovina, fungující firma a jeho vysněná nemovitost, plus polovina našeho majetku mimo firmu, přišlo by mi to hodně nespravedlivé konečně, ona ani banka do podnikání nepůjčí peníze, pokud z toho nebude mít zisky (poplatky, úroky), tak proč bych já neměla mít zisky z těch peněz (a času), které byly do manželova podnikání vložené. nebýt mne, už je firma dávno pod kytičkama a manžel by měl holou řiť. a teď nemluvím jenom o vložených penězích, ale že jsem mu umožnila věnovat jeho čas firmě, kdybych po něm vyžadovala normální fungování v rámci rodiny, nestíhal by.

naštěstí tedy si něco obdobného můj manžel taky asi uvědomil, takže sám navrhl rozdělení majetku, jako kdyby firma byla společná (což právně nebyla). ale v každé rodině dělba majetku nejde tak lehce, takže není od věci, když ten, kdo podnikateli v průběhu manželství zajišťoval zázemí, má alespoň teoretickou možnost podílet se na jeho zisku. nicméně nedělám si iluze, že zrovna tohle je v praxi jenom hra právníků, kdo si může dovolit zaplatit lepšího, ten má větší šanci na vítězství