Přidat odpověď

Deniso, co je naivního na tom, že dítě kopíruje ať chceš nebo nechceš své rodiče? Určitě je tam i vůle snažit se dělat spoustu věcí jinak než moji rodiče - to se asi snažíme všichni, ale mají to ty děti prostě těžší. Manžel je z rozvedené rodiny, tak nějak ani nepoznal svého otce a vidím, že to na něm následky nechalo i on si to přiznává. Ať chce nebo nechce, tak nechalo. Kamarádka vyrůstala od mala bez otce a následky si nese taky celý svůj život. Copak fakt si nechceme přiznat, že jsme zodpovědní za to, s kým si dítě pořídíme a jaký život to dítě bude mít? Jaký vklad do života mu dáváme? Já vím, že ne vždycky vyjde to, jak si to představujeme, ale dnes jsou rozvody, přelétavost fakt moderní až moc a děti? Však ono o nic nejde,- nejsou pořádně doma ani tam, ani tam chvíli mají za otce toho pána, pak zase jiného... Mně to o.k. nepřipadá