Přidat odpověď

Ale to je přece rozdíl! Já pokud dobře čteš nikde nepíšu, že razím jen jednu možnou cestu, a tou že je za všech okolností se nerozvést! Píšu jen o tom, že jako žena mám zodpovědnost za to, koho zvolím či vyberu za možného otce svých dětí. Samozřejmě, že jsou různé patologie, které se můžou projevit později... a to samozřejmě neodsuzuju! Jenže dnes se lidi nerozvádí převážně z důvodů fyzického ubližování, psychických nemocí, ale prostě a jen proto, že ona se zamilovala jinde, on se zamiloval jinde a nebo dokonce jen proto, že chtějí žít single, protože už je nebaví být spolu a co ty děti?
Je dokázáno, že ne všichni máme stejný start do života - ti kteří to měli v dětství komplikované ti si to často opravdu nesou celý život v sobě a potýkají se s tím. Opravdu věřím tomu, že kdo nezažil manželství u svých rodičů, tak to bude mít těžké pokud jednou bude do manželství třeba tlačen partnerkou. Pokud neví, že manželství troufám si říct, že každé má svá období krásná a i horší, ale patří to k tomu a pokud se oba snaží, tak zase může být krásné... Kdo tohle neviděl u svých rodičů, tak to často vzdá u první překážky, protože se mu to zdá nepřekonatelné. No a pokud se takhle třeba sejdou dva z rozvedených rodin a chtějí být lepší a vezmou se, tak zase to mají těžší, protože se učí něco, co na vlastní kůži nezažili... Mně to přijde logické