Přidat odpověď

Měla jsem v této věci velké dilema: cca od 7 let jsem měla vybrané jméno pro chlapečka, pokud ho jednou budu mít a nikdy se mi nepřestalo líbit. Pak jsem měla zásadu, že nechci, aby se moje děti jmenovaly po rodičích. No, a vzala jsem si chlapa, který má to moje oblíbené jméno, takže co teď? )) Nakonec se chlapeček po tatínkovi jmenuje, i když manžel o to nijak zvlášť nestál, přesně z důvodů, které píšeš. Ale na žádném jiném klučičím jméně jsme se prostě neshodli (naštěstí je druhé dítě holka, nemohli jsme se shodnout ani při dalším těhotenství).
Problémy to bohužel dělá už teď, v 6 letech syna - mám dilema, jak na chlapy volat, když jsou doma oba. Sice samozřejmě pro syna používáme "dětskou" variantu jména, ale pro oslovování používám ráda jednu stejnou pro oba, nejkratší, navíc, manžel není zvyklý, abych ho oslovovala celým jménem a vždycky se tváří, že ho už asi nemám ráda (sám totiž na syna volá tím celým jménem, když se na něj zlobí :-/) No, takže jsou tu častá nedorozumění, na koho vlastně mluvím ...