Přidat odpověď

Ta diskuse o SJ mě přivedla k pár úvahám. Za prvé, jak tu snad už někdo píše, se SJ se nedá moc diskutovat. Je to stejné jako diskuse s komunistou. Oni melou to svoje, vše se snaží převést na to své. Tj mluví se o něčem, ale převedou to na něco, kde jsou naučeni a na čem tak bazírují. Protože ve většině věcí - pokud to je fakt, že věří Bibli, tak by měla být shoda. Nicméně je nezajímá shoda, ale najde se pár těch problematických věcí a na tom to stojí. Např. Boží jméno, dle SJ se musí říkat Jehova (i když správně to je spíš Jahve), jinak Bůh neslyší. Když čtu celý Nový zákon, tak tam nikde Jehova není. Dokonce i to "Hospodin", což je český ekvivalent toho SZ JHVH v NZ není. České Hospodin má v originále nejspíš řecké Kyrios, tj. Pán. Užívá se u citací SZ textů, kde je původně to JHVH. Dle SJ by tudíž i ten text NZ byl špatně. Nepochybuji, že oni v NZ mají Jehovu, kdežto v řeckém originále je Kyrios. Těch témat je víc, krev. Opět, biblický základ tu je, nejíst krev - což kupodivu většina křesťanů nezná a nebo neuznává. Jenže pro mě to v podstatě končí tím nejíst černou tlačenku či jelita nebo jiná jídla z krve, případně, pokud to vím, tak nejíst maso nastavované krevní plazmou. Ale u SJ to je dotažené zcela mimo - nepřijímají transfuze krve.
Ve skutečnosti tu je jiný princip. Na pár absurdních věcech má být na člověku vynuceno poslušnost. Musím slepě přijmout výklad, který se mi dává. Nějaký biblický základ tu je, současně to je ale celé uhozené. Hlavní princip jez zkrátka poslušnost sektě.
Takhle fungují i manipulativní lidé obecně. Vybavuje se mi jeden případ, kdo se bude do krve hádat, přitom ty věci často fakt neví. Když se dotyčnému dokáže, že to je jinak, tak se to přejde a věc se dále neřeší. Pokud ale si myslí, že to tak je, tak tu je lítá diskuse, hlasitost, vehemence, aby dotyčný zkrátka měl pravdu.
Za bolševika to řekl tajemníst ksč Štěpán, že je lepší se mýlit se stranou, než mít pravdu, ale proti straně. To řekl velmi přesně. Ten člověk nebyl a není blbec a velmi přesně to vystihl. Zcela tak fungují SJ. Základ je pokorně přijmout výklad, který oni předloží. I kdyby se měli mýlit, např. nevyjde nějaké proroctví o konci světa ap. Chyba je, když někdo se postaví proti a něčím to doloží. I když se dokáže, že má pravdu, tak je odepsaný.
Nejhorší je, že tyhle sektářské rysy nejsou jen u SJ. Najde se toho dosti i v katolictví a i v dalších církvích. Nakonce v tomto si SJ a katolíci jsou dosti podobní. Dle SJ jsou jedinými křesťany (ten název přejali, i když nejsprávnější označení je SJ) jen oni. Ostatní jsou v bludu. Dřív to katolíci viděli podobně. Dnes lidi mimo ŘKC nejsou už bludaři či sektáři ap., ale jsou to "odloučení bratři", což mírněji řečeno je totéž. Jediná skutečná církev je ta jejich, pod biskupy, co jsou v jednotě s papežem (tj. zcela podřízeni papeži). Svátosti nekatolíků jsou neplatné, večeři Páně může slavit jen kněz s ap. posloupností. Tj. uznají to leda od pravoslavných či anglikánů, těch ale stejně chybí jednota s papežem. Nejsou "odloučení bratři", ale jen "bratři v rozdělení". A podobně jak katolíci dokáží být výluční zas různí evangelikálové. Ostatní jsou křesťani, ale jen u nich, v jejích sboru či denominaci, je skutečně správné učení. Jinde vidí řadu věcí špatně. A pokud jde o autoritu, tak místní pastor dokáže být stokrát horší než papež. Protože papež řídí celou církev, kdežto u některých takových sborů pastor lidem mluví do života, do osobních věcí. Nemyslím výtku, že člověk hřeší. Ale konkrétní rady, co má dělat, v podstatě různá "doporučení", co se týče zaměstnání nebo dokonce i sňatku. Kdo to neuposlechne, tak je špatný. Tohle pan Vojtíšek popisuje dosti přesně. Tenhle autoritativní styl není jen tam, kde mají falešné učení. Ten dokáže být i tam, kde je velmi zdravé křesťanské učení, ale současně se tam pěstuje nezdravá autorita pastora či starších. Lidi pak neposlouchají přikázání a Boha, ale spíš svého pastora či starší. Oproti tomu je v katolicismu zas velká volnost. Papež z Říma lidem do osobních věcí nekecá.
Přitom si osobně myslím, že v církvi se nemá tolerovat hříšný život. Myslím tím, aby třeba lidi spolu žili neoddaní a nikdo k tomu nic neřekl. Takoví lidé mají být napomenuti a případně i zbaveni členství. Podobně i další věci, někde tolerují i homosexualitu či dokonce tomu žehnají! Jenže církev má jen sledovat, že někdo nepřekračuje zákony dané od Boha, a ne jestli poslouchá, co vymysleli lidi.
Ještě jeden příklad, jak funguje nezdravá autorita. Např. pastor má svůj slovník, své oblíbené fráze. Jeden pastor na Moravě žil leta v cizině. Mluví česky, ale do toho dává řadu výrazů z angličtiny. Vyloženě zprzněný jazyk, do kterého i "přeložil" Bibli (z originálu asi ne, spíš jde o překlad z angl.). A jeho ovečky mluví tím jeho jazykem.
Tak zas umím ocenit i ty větší církve, ty lidové jako katolíky ap. Protože vidím nezdravé věci i jinde. Zkrátka bez chyby to není nikde.