Přidat odpověď

Obávám se, že děti chodí vychovávat jedinci, kterým je bratru nějakých 22-26 let, podle toho co a jak studovali. To není věk, ve kterém by se od kohokoli dala očekávat osobní zralost, moudrost a plná zakotvenost v konkrétním jednom duchovním či názorovém směru, který dotyčný už nikdy nezmění. Doba rané dospělosti je určitým hledáním naopak typická - nakonec v tuhle dobu teprve člověk mnohdy nabývá určité formující zkušenosti - zakládá rodinu, osamostatňuje se, přivádí na svět děti, buduje si své postavení. Obávám se, že při požadavku, aby se pedagogy těchto zařízení stávali jen ti zralí, kteří již stoprocentně "našli"...bychom se dostali k obrazu školek, kde by učilo pár mimořádně v tomto směru šťastných, a pár těch, jejichž stabilita vychází především z absence potřeby něco hledat a v zakotvenosti v konzumním nastavení života.
Já bych ten vliv pedagogů zas tak nepřeceňovala. Paní učitelka není osvíceným mezi osvícenými, pokud rodič je schopen dítěti vysvětlit, že je to člověk, který tam chodí do práce, dává na děti pozor a učí je, a proto ho v míře "od-do" dítě musí respektovat a poslouchat...ale že v jiných oblastech se může paní učitelka plést nebo o nich dokonce vědět málo nebo nic, tak bych se nebála, že mi paní učitelka v šátku coby místní enkláva islámu z dítěte udělá muslima. Jasně - je to nepříjemné v tom, že se pak dítě o to víc bude ptát doma, proč a co paní učitelka řekla a co si pak o tom má myslet, ale na druhé straně - tak by to asi mělo být, ne? Hlavním místem, kde si dítě utváří názory a kde se diskutuje by měla být rodina...alespoň podle mého názoru.