Kníže asi ví, jaké to je žít v cizí zemi, kde máte omezená nebo žádná práva.
Myslela jsem, že "náš" největší problém jsou cikáni a oni i Vietnamci - hmmmmmmm, hezký
Vietnamské děti patřily na ZŠ, na kterých jsem 12 let učila k nejpečlivějším a nejlepším žákům.
Češtináři byli lepší než značná část třídy.
V porodnici jsem ležela na pokoji s Vietnamkou - sestry s ní zacházely jak kdyby ji přivezli ze ZOO, aby ji naučily kojit nebo poradily, jako nám ostatním, to ani omylem - prý jazyková bariéra.
Bolestí plačící holku jsme oštřovaly my a snažily se jí sem tam něco vysvětlit(nevěděla, jak rychle dokáže dítě zdeavastovat bradavky).
Přesto byla pokorná a usměvavá...
Na rozdíl od Romů, které ničili fašisti, komunisti a náš demokratický systém v tom spokojeně pokračuje, takže bude ještě léta trvat, než se romská otázka nějak vyřeší, Vietnamci mohou být jednou mezi elitou - svou pílí a pracovitostí se o to postarají.
A pokud budou uznaná menšina, víc se uvidí pod pazoury drogovým dealerům a výrobcům drog a všem těm, kdo se tu neživí poctivě...