Je mi 37 let (manželovi rovněž), máme syna (16 let) a dcerku (5 měsíců). Obě děti milujeme a věřím, že je dobře vychováme. Manžel chce ještě třetí dítě, ale já váhám. Cit mi říká ano, rozum pochybuje. Nyní si mateřství opravdu prožívám a bylo by krásné mít ještě jedno dítě. Ale nebude to od nás trochu sobecké? Proti mluví náš věk, protože v případě mladších dětí možná nestihneme být prarodiči a taky budou sirotky mnohem dříve než nejstarší syn. A co globální pohled na budoucnost dětí - přelidněný svět a tedy stále těžší uplatnění jednotlivce ve společnosti (práce, bydlení ...)? A napadají mě další a další otázky, které se také přemýlají v diskuzi bez jednoznačného závěru, který jistě ani neexistuje. Pokud někdo nechce, vidí důvody proti, když chce, má důvody pro. Mít či nemít třetí? Nečekám, že za mě kdosi rozhodne, ale zajímají mě jiné názory.
Předchozí