Přidat odpověď

Výchova je pouze jeden z aspektů...mám v blízkým okolí rodinu s dvěma dětma - výchova stejná, když pominu rozdíly mladšíxstarší sourozenec.Mladší je vysokoškolák, ambiciozní,nenechá si jen tak něco líbit, nakukat...starší je totální opak, trpí pocity méněcennosti, ego si posiluje alkoholem a v partě...nenaděláš nic od určitýho věku.Proto co do nich nasypeš do doby kdy jsou ovlivnitelný tebou jako rodičem je strašně důležitý.Když vidím tříleťáka jak dokáže ublížit kamarádovi a reakce okolí je - nech ho, je ještě malinkej...bere mě amok.
Včera mi moje dítě předvedlo excelentní ukázku-nemohla sem se zvednout ze země přes bolest kopání juniora v břiše.Reakce smíchem u Ondráška mě překvapila, nicméně jsem mu vysvětlila že to je veliká bolest a byla bych ráda,kdyby se mi nesmál, spíš mě třeba pohladil po břiše a na bráchu promluvil.Za chvilku se to opakovalo znova, opět s posměškem, nechápu proč?Znovu vysvětlení, s tím, že to není bolest způsobená mou hloupostí(jako když on nepozorností nebo jančením spadne a odmítám ho litovat.
Potřetí a stejně...zase výsměch.Měl smůlu a byl tak blízko že ode mě chytil jednu výchovnou a celkové odmítnutí v podobě samostatnýho usínání.Děti jsou zlý a když jim nedáš hranice jak se mají zorientovat kde končí?