Přidat odpověď

Krevetko, tak ty jasně potřebuješ pomoct a jsi skvělá, že někam chodíš. Já třeba tyto pocity neznám, nikdy jsem je neměla, já žiju ráda, miluju život a to, co mi přináší (ať je to blbej šéf, nebo naopak něco příjemnýho). Já třeba mamku nikdy nepochopím, protože ona sebevraždu vždycky páchala kvůli chlapovi, což je pro mne nepředstavitelné, nikdy a žádnej chlap by mi za to nestál. Její první pokus byl, když ji opustil můj otec - mě byly 2!!!! měsíce. To je něco, co je mimo moje chápání, mimo můj obzor. Nezlobím se na ni, byla to její volba, ale nerozumím tomu rozhodnutí, opustit malé, bezmocné dítě, kvůli chlápkovi. Sama mám dvě děti a vím, že toto bych prostě neudělala.