Chudák. Chápu, že to musí být hrozný, ale musí se na něho pořád s klidem. Mám něco podobného (zřejmě v mírnějším vydání) doma. Vždycky, když jsem na něho byla přísnější, tak se hodně zhoršil a naopak. Když jsem zavedla velmi, ale velmi láskyplnou výchovu
, tak byl hrozně hodný. Kdybych ho takto zavírala, tak je z něho opravdu, jak píšeš, tříleté batole - uzlíček nervů. Já bych dojela zavřít babičku do jedné komory a dědečka do druhé a ztratila bych klíč. Co Tě vůbec vedlo k tomu, že jsi je tam musela dát?