Přidat odpověď

Alraune, ano, přesně tak. Já si dovedu představit v podstatě "všechno". I když doufám, že kdybych se dostala do nějakejch srač.k, tak si toho včas všimnu a řeknu si o pomoc, abych neudělala něco tragickýho.
A než tady začnete někdo vykřikovat, jaká jsem strašná matka, tak vězte, že ta zpráva mě zasáhla o to víc, že mýmu synovi bylo právě teď osm... a člověk si to nemůže nepředstavit. Ovšem jedním dechem jsem říkala "chudák ta matka"...protože pokud je jinak aspoň trochu normální, tak se z toho, co udělala (pokud to udělala), nikdy nevzpamatuje.