Za totáče bylo ledaco šedý, stačí se podívat na nějakou dobovou televizní inscenaci. Centrum Plzně vždycky svíraly dvoje dlouhé sady s lavičkama a nějakou vodou, nebyla horší než jiná města. Navíc byla za demarkační čarou a ovobodil ji Patton, což se při dobrém hledání našlo i ve zdech, bylo to příjemné.
Generačním patriotstvím jsem myslela to, jak má Hrouda skepsi, že je to teď tak děsný, s láskou k místům to asi úplně nesouvisí.
Já tedy nostalgicky želím plzeňských kin, multiplexy mi nějak nepřirostly k srdci. Objektivně vzato se v nich ale nechalo tak maximálně líbat své idoly, páč sesle byly tvrdý a nebylo vidět