Souhlasim,
mela jsem prvni dite ve 22letech a absolutne mi prekazelo.Studovala jsem VS,delala vrcholovy sport a vubec mela jine aktivity.Dnes me to zpetne velmi mrzi,mam vuci nemu vycitky svedomi,ze jsem se mu dostatecne nevenovala a udelala samozrejme spoustu vychovnych chyb,ktere se mi pozdeji vymstily.K cemu mit dite v biologicky nejvhodnejsim veku,kdyz me "psyche" na to nema?S prvnim manzelem jsme se samozrejme rozvedli,nebot jsme byli oba nezrali,tudiz jsme dite ochudili i o rodinu.Dnes jsem znovu vdana,mame rocniho chlapecka,me je 40 a jsem uplne nekde jinde.Vsechno si uzivam,a lituji,ze jsem sve prvni dite o tolik sve lasky a pochopeni ochudila.Jinak k obecne debate-kdy je vlastne nejvhodnejsi mit dite?Myslim,ze ta psychicka vyrovnanost a pripravenost matky je stejne dulezita jako ta biologicka.Pokud je matka zdrava,nemusi se na nic lecit-proc to dite nemit i v tech 40letech.Uvedu jen muj konkr.pripad.V me praci se musime podrobovat pravidelne vsem moznym lek.testum a vysetrenim,vysledky meho vysetreni odpovidaly biol.veku o 10let mene.Chci jen rict,ze nejen vek v obcanskem prukazu je ukazatelem opotrebovanosti organismu.
Předchozí