Přidat odpověď

Na sáhodlouhý elaborát nereaguji, nechci psát tak dlouze. Tak jen k jedné věci - slavení Velikonoc. Je lež, že jde o pohanský svátek. V češtině tu máme jedině jméno neodvozené od hebrejského Pesach či řeckého Pascha, ale název je od Veliké noci (bdění pro Hospodina). Svátky, kdy slavil Izrael vyjití z Egypta. Křesťanský svátek, kdy byl Ježíš ukřižován a vstal z mrtvých. Jediné co by tu bylo nejlepší by bylo používat řecké označení svátků z NZ.

Slavení Velikonoc je dle židovského kalendáře. Neshoduje se tedy s konkrétním datem dle našeho kalendáře, protože židovské měsíce byly jinak. Nejen posun, ale vázané na první úplněk po jarní rovnodennosti.

Slavení vánoc mi nevadí, i když původně je církev neslavila, ale až od 4. století. Vím o tom, že se Ježíš jako Syn člověka narodil nejspíš v říjnu, ale nevadí mi to. Vánoce nemají žádný pohanský obsah, nemluvím o pohanských zvycích, které někteří dodržují. To ale není můj problém a vůbec to neřeším. Stejně jako neřeším, že se někteří o svátcích přejídají a někdo dokonce opije. Svátky Ježíšova ukřižování v době židovských sv. Pesach, tedy velikonoce - tak navázané lidové tradice nejsou přece důvodem neslavit Ježíšovo ukřižování a vzkříšení - pokud člověk má jako klíčovou pro svou víru jméno Ježíše a ne Jehovy.