Přidat názor k článku Neohrožený Mikeš

Ale kdepak, vyjadřuješ se naprosto přesně a ten, kdo to cítí podobně, Ti snadno porozumí. Kdo to cítí jinak, tomu nepomůžou pochopit Tě ani další slova. Já bych to chlapečkovi taky asi řekla trochu jinak, ačkoli v podstatě s Danou souhlasím. Věta :" Potřebovala bych pomoct, mám moc práce a ty jsi už velikej kluk, kterej spoustu věcí dokáže... " podle mně pěstuje zdravé sebevědomí (bez ohledu na pohlaví). Věta :"Jsi teď jedinej chlap v domácnosti, když tu není tatínek a proto potřebuju, abys mi pomohl" podle mně pěstuje spíš mužskou ješitnost, protože mezi řádky naznačuje, že bez tatínka je maminka úplně v háji, bez chlapa je ženská ve světě úplně ztracená. Nedávno na Rodině proběhla debata o tom, že se spousta mužskejch dívá na ženy s despektem a v pozici šéfa přijmou do práce raději muže, protože je určitě schopnější. Pokud takového šéfa maminka vychovávala v duchu "jsi teď jedinej chlap v domácnosti", tak není až tak nepochopitelné, pokud pak má v podvědomí dojem, že chlap je důležitější a schopnější tvor než žena. Alespoň já mám tenhle pocit. Proč dceru vychovávat jinak než syna ve věcech, které s pohlavím naprosto nesouvisí? Nebo má Dana snahu tímhle vychovat syna k zodpovědnosti za manželku a rodinu?