Přidat odpověď

"Nesouhlasím s tím, že by dnešní mladí bylí více zasvislí na rodičích , než v dobách minulých. A já jako matka ráda svému dítěti dám pokud mám a budu mít, neřekla bych, že to nějak narušuje charakter mládeže."

Já myslím, že dneska je mnoho naprosto nepoužitelných a nesamostatných třicátníků, co se v životě úplně dezorientují a jimž péče rodičů stylem "ráda svému dítěti dám pokud mám a budu mít" spíše uškodila. To vidím ve svém okolí. Matky živí své dospělé děti, které si mnohdy i vydělávají, ale doma nepřispějí na nic, posluhují jim a neustále je omlouvají. Často už staří rodiče tahají i dřevo a skládají uhlí a nějak počítají s tím, že "jednou" se jejich dítě chopí nějaké velké příležitosti, která na jejich děti jistě někde čeká
Přitom těm dětem dávají takové podmínky, že by mnoho jiných vystudovalo dvě vejšky, sehnalo super job a mělo parádní bydlení, ovšem tihle prostě nejsou motivovaní.

Zároveň chci napsat, že si nemyslím, že nejsou tací, co ty vejšky udělali. Píšu o těch, co nedělají nic, jen u rodičů bydlí, nechávají se živit, plácají se od špatný práce k pracáku a ještě si stěžují, že v životě neměli kliku.
A charakter to narušuje, mnoho těchto lidí je bezohledných, nejsou vůbec schopni rozpoznat potřeby druhých, protože vše se vždycky točilo jen kolem nich. Já jsem pro, aby lidi šli do světa, naučili se žít i bez rodičů a to čím dřív, tím líp. Vrátit se mohou vždycky, ale ta zkušenost je k nezaplacení.