Přidat odpověď

Žženo, ale to "nevaž se" neznamená necestuj, nejezdi se školou na hory, nejdi na intr, nechoď na kolej, neodjížděj do zahraničí (co tam, tady máš všechno), bydli u mě a nic mi nedávaj(to si šetři jednou na výbavu ) atp.

Uznávám, že stejně jako Okamura jsem k samostatnýmu životu byla víceméně donucena. Těžko říct, jak by to bylo, kdyby se máma sama nedostala do srabu a já nemusela odejít v 18 na ubytovnu.... ale cítím se hrozně bohatá, že si v životě poradím. I když, přiznám se, moje soběstačnost značně klesla, co jsem poznala svého nynějšího muže. Hodně věcí nechávám na něm, je má opora, neumím si život běz něj moc představit. Zvykla jsem si, že jsme na život dva, i když ne hned. Dlouho jsem byla "ve střehu", ale tak se osvědčil, že jsem se na něj začala spoléhat a to taky asi není moc dobře. Teď ho musim hlídat