Lassie, naprosto s tebou souhlasím.
Mám jeden takový příklad v rodině, kluk 29 let, bydlí u rodičů, nechá se opečovávat. Nehodlá se nechat někde zaměstnat, nechce mít žádného šéfa. Takže jakoby "podniká". Což ale spočívá v tom, že třeba provozuje kavárnu, ale na první pohled je jasné, že bude prodělečná, protože má strašně velkej nájem, malé město.
Sice jakoby něco dělá, ale rodiče ho stejně živí, protože si na sebe nevydělá. Takovéto činnosti střídá.
Myslím si ale, že je to i chyba rodičů, on to využívá, když maminka a babička se o něj starají, podporují ho ve všem. Mně se zdá, že by bylo lepší říct, už tě živit nebudem, musíš se snažit najít si nějakou práci, která tě uživí.